Letňanský sysel dostane opět zase zabrat. Dne 11.2. 2014 Správa obdržela CHKO Český kras žádost od studentské organizace StudentZone, o.s. (se sídlem Viniční 203b, 615 00 Brno. StudentZoné o.s., požádala o realizaci hromadné akce o to 10. ročníku tradičních studenských oslav „Pražský Majáles,“ která je pro letošní rok naplánován uspořádat v Letňanech a to dne 30. 4. 2014. Akce se má realizovat na části parcely č. 540/104 v k.ú. Letňany v místech výskytu chráněných letňanských syslů. Bohužel velmi smutná zpráva o výsledku sčítání syslů v NPP Letiště Letňany v roce 2013. V letňanech pravděpodobně žije již pouze 40 syslů.
V roce 2009 činil odhad počtu syslů v Letňanech 600 jedinců. Od té doby ale populace stále klesá, nejvýrazněji v posledních dvou letech. Loni pravděpodobně syslům hodně uškodilo počasí – dlouhá zima a poměrně krátce na to dlouhotrvající deště. Začátkem února 2013 bylo publikováno Vyhodnocení realizačního projektu záchranného programu sysla obecného (Spermophilus citellus) v ČR pro rok 2012 (dále jen ZP). Pro přiznivce sysla v Letňanech to není radostné čtení. Odhadovaná početnost sysla klesla v roce 2012 na pouhých 250 jedinců. Výsledný odhad početnosti za rok 2013 je opravdu smutný: 40 jedinců. Přátelé syslů nezoufejte jsou známe i případy, kdy se kolonie syslů během několika let mnohonásobně zvětšila (např. na letišti v Miroslavi z odhadu 10 na 220 jedinců během 6 let), tak snad se situace obrátí i v Letňanech.„ Nelze tedy než jen doufat, že mají odborníci pravdu a trend se začne od letošního roku opět obracet k lepšímu.
Další podrobné informace k letňanským syslům najdete na webové stánce: ikforum

Městská část Praha 18 avizovala již v roce 2010 projekt, přinášející do naší městské části evropské peníze na likvidaci starých ekologických zátěží. Hlavním cílem tohoto avizovaného projektu bylo, zbavit podzemní vodu v Letňanech nebezpečného znečištění z průmyslových podniků. Občanské sdružení Zdavé Letňany o. s. se bude ptát vedení radnice a položí tyto otázky:
Většina z nás každý den vyhodí do koše aspoň jednu malou drobnost, každý z nás platí každoročně poplatky za svoz komunálního odpadu. Za naši pětistovku až tisícovku ročně se město nebo obec, často prostřednictvím odpadové firmy, postará o přemístění odpadu z našich popelnic jinam. Obvykle bohužel na skládky či do spaloven. Co vytřídíme do barevných kontejnerů, pak putuje k dalšímu zpracování, město za separované suroviny získá peníze a může je použít třeba na snížení poplatku za popelnice.