Bleskovka

Střednědobý výhled rozpočtu MČ Praha 18 na období do roku 2029

Zde

 

 

Kbicka Garhard 2 cr V roce 2009 začal tehdejší a od 13.9.2013 i nynější starosta MČ Praha 18 Mgr. Ivan Kabický  prosazovat „úžasnou věc“, odejmout školám jejich školní jídelny a spojit je do další příspěvkové organizace.
 
Co to mělo přinést:
- zbavení odpovědnosti ředitelů za „spotřební koše“ ve školních jídelnách (tento problém se řešil za deset let, co si pamatuji pouze 1 či 2x), starostí o ŠJ, aby se mohli více věnovat škole a výuce
- zlevnění cen obědů ve všech kategoriích, pro které jídelny vařily
- jednotné dodavatelsko - spotřebitelské vztahy 
- zvýšení kvality jídel a rozšíření poskytovaných služeb ( snídaně, zdravé svačiny, výběr ze tří jídel v každé provozovně)
- nezvýšení finančních nákladů a nákladů na energie
 
 
Co to přineslo:
- ředitelé jednotlivých škol čelili stížnostem rodičů ještě půl roku po vzniku nové příspěvkové organizace
 
- ceny obědů stoupaly několikrát bez předchozího upozornění pro zákonné zástupce zaměstnance škol a cizí strávníky. Docházelo k hromadnému odhlašování cizích strávníků a zaměstnanců škol
 
- dodavatelé vybraní tehdejším ředitelem Zařízení školního stravování v Letňanech byli vybraní dle toho, co poskytovali navíc, a rozhodně to nebylo ke prospěchu strávníků? Kvalita byla někdy dosti sporná a v některých případech až závadná. Začalo se vařit z polotovarů. Poslední příklad za 80tis.Kč nakoupené chlazené pizzy, které byly takřka neprodejné. Jednotné zásobování a sjednocení jídelníčků nebylo nikdy realizované
 
- Kvalita poskytovaných služeb rapidně klesla. Nikdy nedošlo na velkohubé sliby tehdejšího ředitele, tak jak to rád sliboval v Letňanských listech – papír snese všechno 
 
- Finanční náklady vzrostly jednak nárůstem počtu zaměstnanců (vedení, účetní, dozor v jídelnách, řidič), náklady na energii byly nastaveny tak, že školy nejprve zaplatily všechny ceny za vstupy a dle jakéhosi virtuálního vzorce spočítaly náklady pro jídelny. Dále vyhotovily fakturu a požadovaly její úhradu. Úhrad se buď dočkaly po dlouhé době či nikoliv, a to hlavně v poslední době působení pana Červenky. Jedna ze škol se dostala v roční účetní uzávěrce do červených čísel. Dluh na DPH ve výši fundovaného odhadu 500-600tis.Kč, na který organizace  zcela jistě nemá? Škody ve výši fundovaného odhadu 5mil.Kč a tuto částku nepovažuji za konečnou? Krácení příspěvků na provoz na úkor škol a poskytování jakékoliv dotace ZŠSL, o kterou bývalý pan ředitel požádal. Úhrada za strany MČ na zaměstnanecké stravování,  poslední co si pamatuji byla ve výši 20,- Kč na osobu – cca 410,-Kč měsíčně za jednoho zaměstnaneckého strávníka vynásobeno deseti je 4.100,- Kč za školní rok.
 
Oběti :
Zaměstnanci ZŠSL, strávníci na všech úrovních používající služeb ŠJ
Paní Marie Černíková – bývalá vedoucí ŠJ Fryčovická, vyhozena – patrně se nechtěla podílet na „inovacích“ pana ředitele?
Pan Olaf Deutsch – vyhozen z ODS za své výtky a připomínky k ZŠSL pod záminkou neplacení členských příspěvků?
 
Jaroslava Šebková – bývalá vedoucí OŠKT, oběť politické zlovůle jako obětní beránek v kause ZŠSL -  autorka článku.
 
 
Příloha:  Hospodaření PO
Odstavec předpisu 218/2000
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) § 55
§ 55
(1) Hospodářský výsledek příspěvkové organizace je tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po zdanění.
(2) Jestliže hospodaření příspěvkové organizace za běžný rok skončí ztrátou po zahrnutí příspěvku (dále jen "zhoršený hospodářský výsledek"), je zřizovatel povinen projednat s příspěvkovou organizací zabezpečení jeho úhrady do konce následujícího rozpočtového roku. Úhrada zhoršeného hospodářského výsledku se zajistí 
a) z rezervního fondu příspěvkové organizace,
b) z rozpočtu kapitoly zřizovatele, není-li dostatek prostředků v rezervním fondu příspěvkové organizace,
c) ze zisku po zahrnutí příspěvku na provoz nebo odvodu z provozu (dále jen "zlepšený hospodářský výsledek") příspěvkové organizace v následujícím rozpočtovém roce, není-li dostatek prostředků ani v rozpočtu kapitoly.
(3) Není-li zhoršený hospodářský výsledek uhrazen ani ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace podle odstavce 2 písm. c), zruší zřizovatel příspěvkovou organizaci do konce roku následujícího po roce, z jehož výsledku hospodaření měl být uhrazen zhoršený hospodářský výsledek, pokud jej neuhradí z rozpočtu kapitoly. Je-li to nezbytné, zajistí činnost doposud zajišťovanou příspěvkovou organizací organizační složkou státu. K tomu není zapotřebí souhlasu ministerstva.1)
(4) V případě, že hospodaření příspěvkové organizace skončí zlepšeným hospodářským výsledkem, použije se přednostně k úhradě jejího zhoršeného hospodářského výsledku podle odstavce 2 písm. c) a dále k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku vzniklého před nabytím účinnosti tohoto zákona.
(5) Ustanovení odstavců 2 a 3 se nevztahují na příspěvkové organizace, které jsou financovány z veřejného zdravotního pojištění, a na příspěvkové organizace zabezpečující specializované úkony hygienické a protiepidemické, které jsou podkladem pro výkon státní kontroly v ochraně veřejného zdraví.