Bleskovka

Střednědobý výhled rozpočtu MČ Praha 18 na období do roku 2029

Zde

 

 

prace 02 1-200x280Pokud vám nevyšla vysoká škola nebo jste na ni jednoduše nechtěli, možná právě teď přemýšlíte o práci au-pair. Taková brigáda vám do života přinese cenné zkušenosti. Nejen, že si zdokonalíte jazykové znalosti, navíc se seznámíte s novou kulturou a poznáte jiný kraj. Jak se au-pair stát?   Jak se stát au pair? Agentury jsou passé, rodinu si mladí hledají samiČeské děti vám nevoní? Starejte se o zahraniční. Jako první se nabízí odjet přes agenturu. Zdá se však, že téměř nikdo, kdo už jako au-pair pracoval, by agenturu nedoporučil. Výhodou agentur by mělo být to, že vám vhodou rodinu sama najde, prověří, a v případě, že by vás v průběhu pobytu rodina vyhodila, vám najde novou. Tyto služby ale nefungují vždy na 100 %. „Slyšela jsem, že holky vyhodila rodina na ulici, agentura neagentura. Prostě riziko povolání,“ říká jedna au-pair na internetovém fóru.
Je agentura k ničemu?
Většina lidí s agenturami nemá dobré zkušenosti, nebo je minimálně považuje za zbytečné. „Byla jsem bez agentury a svého rozhodnutí jsem nikdy nelitovala. Přečetla jsem o práci au-pair vše, co bylo k nalezení, psala si s těmi, co v cizích zemích byli. České agentury by mi nijak nepomohly,“ řekla v rozhovoru pro StudentMag Megy, která strávila rok jako au-pair v Anglii.
Pozor! Chcete-li odjet do Ameriky, je agentura nezbytná. Ta totiž zařizuje vízum.
Podobné názory má i drtivá většina lidí na internetových fórech. „Nejezdi přes agenturu, zbytečně jim platíš jen za to, že ti najdou rodinu, ale to můžeš udělat i sama a mnohem lépe,“ radí jedna z diskutujících. Jak si tedy sám najít vhodnou rodinu?  Nabídky au-pairingu se nezřídka vyskytují i na pracovních serverech. V rubrikách Brigády v zahraničí se jich obvykle, vedle nabídek pro číšníky nebo hostesky, pár najde. Další možností jsou weby, které se zabývají přímo párováním rodin a au-pairs. Jednou z nejvyužívanějších a zřejmě i nejoblíbenějších je Aupair World (ne každý s ní má ale dobrou zkušenost – podívejte se na vlog Francouzky, která se stala au-pair díky tomuto webu).
Najít hostující rodinu jde i přes Facebook
Na Facebooku lze najít mnoho pairingových skupin, kde si budoucí au-pair hledají rodiny a naopak. Namátkou zmiňme skupiny Au-pair in England, Au-pair in France, Au-pair in Spain nebo Au-pair in Switzerland. Nenajdete-li ve skupině hned rodinu, která by vám vyhovovala, nebojte se napsat pár řádek o sobě. Neomezujte se však jen na „Hello, my name is Klára and I love kids, text me if you’re interested.”
Co o sobě napsat? 
- odkud jste
- jakou máte praxi s hlídáním dětí
- proč chcete být au-pair
- jaké jsou vaše zájmy, jak trávíte volný čas
- jací jste (klidní, společenští, komunikativní…)
- jestli preferujete rodinu z města nebo venkova
- jakou školu jste studovali / studujete
Pokud nemáte úplně vhodnou profilovou fotku, nahrajte nějakou přímo k vašemu příspěvku. Ideálně s dětmi. Ověřte si, ke komu jedete  Jak si ověřit, jaká je ve skutečnosti rodina, ke které se chystáte jet? To je ošemetná otázka. Ani na agenturu není vždy spolehnutí. Vyžádejte si od rodiny kontakt na bývalou au-pair (pokud nějakou měli) a na všechno, co vás zajímá, se jí zeptejte. Videohovor přes Skype je samozřejmostí – díky němu zjistíte, jestli se bavíte skutečně s těmi, jejichž fotky jste dostali. Než odjedete, s rodinou si vyjasněte následující věci: co všechno bude vaší prací (jen hlídaní dětí, nebo i péče o domácnost?), jaký budete dostávat plat, které dny v týdnu budete mít volné a zda budou ochotní vám případně platit jazykovou školu. Nezapomeňte ani na pracovní smlouvu!
Jak se na pobyt v zahraničí připravit?
Obecně platí, že byste si měli najít o au-pairingu co nejvíc informací, a to především přímo od au-pairs. Čtěte fóra (například to na Lidé.cz je stále aktivní), blogy a podobně, seznamte se s lidmi, kteří už jako au-pair pracovali nebo zrovna pracují a ptejte se. Staňte se součástí au-pair komunity ještě předtím, než vůbec do zahraničí vyjedete.
 
Podrobné informace najdete v tomto odkazu: studentmag.topzine.cz/
Zdroj: NICM